Jak cię złapią, to znaczy, że oszukiwałeś. Jak nie, to znaczy, że posłużyłeś się odpowiednią taktyką.
V popředí kráčeli dva ozbrojenci a shrbená, potácející se žena, která se sotva držela na nohou, a za ní čtyři vojáci. Vzadu si vykračoval vysoký kat s pomocníkem a přísežní páni. Mnozí znali notáře Gašpara Kardoše, obávaného kastelána Gašpara Bajá-kyho a další. Dav hučel a bouřil se, protože všichni očekávali, že uvidí i přísnou tvář urozeného palatina Jura-je Thurza. Když nevyšel z brány ani po chvíli, jak bývalo jeho zvykem, aby dal vyniknout svojí prestižní moci, nespokojenost davu se ještě stupňovala.
Všichni si zvědavě prohlíželi pomlácenou, rozbitou tvář pověstné myjavské čarodějnice, jejíž vlasy černé jako uhel jí téměř zakrývaly obličej. Občas je silný severák zvedl a na chvíli odhalil tajemství její moudré tváře. Měla na sobě otrhaný černý plášť se střapci, které zlověstně povívaly ve větru, jako by chtěly přivolat pomstu temných sil. Jen co došli na popraviště, obludný kat s pomocníkem, oba oblečeni v černých přiléhavých kalhotách a v krátkých černých kožiších, převzali ubohou ženu z rukou ozbrojených vojáků. Přes velké černé kukly byly vidět jen jejich bezcitné oči, kterým neunikl jedí- ný pohyb myjavské čarodějnice. Hučící dav utichl, se zatajeným dechem pozoroval nelítostné divadlo. Do té doby klidná, až letargická nešťastnice jako by najednou procitla v katových rukách. Nečekaně vykřikla, vytrhla se z rukou urostlého kata, jako by do ní vjela neznámá síla. Chtěla uniknout, ale katův pomocník sejí vlastním tělem postavil na odpor. Zoufalá žena se mu v poslední chvíli vyhnula a chtěla utíkat dolů nádvořím. Katův pomocník, jako černý posel smrti, natáhl v poslední chvíli své dlouhé ruce a chtěl ji zachytit za roztrhaný plášť. Uchopil ji, ale ubohá žena se obrátila a strašnou silou ho odstrčila. Ztratil rovnováhu a spadl do sypkého sněhu. Bouřící dav se mu smál a lůza výskala radostí z vydařeného divadla. Ohlédla se a spatřila rozzuřeného kata, který se za ní hnal jako vichřice. V poslední chvíli mu uhnula a zamířila k burácejícímu davu, aby tam našla záchranu. Lidé ustupovali a udělali živou uličku, která byla jejím posledním azylem. Nikdo z přísežných pánů ani ctihodných měšťanů nekřičel, aby ji chytili a zabránili jí v útěku. Zoufalá čarodějnice z Myjavy křičela o pomoc a natahovala kostnaté ruce před sebe. Vrazila do jednoho z vojáků a odstrčila ho. Ztratila se v davu nadšených zvědavců a kličkovala mezi lidmi jako šílená. Její otrhaný kabátec a vějící střapce hrozivě splývaly s dlouhými rozcuchanými vlasy, až se některým zdálo, že je to skutečná čarodějnice, která vyletí do povětří a zmizí svým pronásledovatelům beze stop. Vtom jí však někdo z davu zákeřně nastavil nohu a nešťastná žena se natáhla na sněhu. V zoufalství vykřikovala nesrozumitelná zaklínadla a proklínala celý svět. Ucítila silné katovy ruce, které ji nemilosrdně popadly za kabátec a přehodily si ji přes mohutné rameno jako pytel brambor. Kat ji pak vlekl středem hulákajícího davu zpátky na popraviště. V návalu panického strachu před smrtí křičela o pomoc, kopala, kousala, proklínala a třásla se jako osika. Obrovský kat jí zkroutil ruce a pevným krokem vyšel z davu. Ten se pomalu zavíral tak, jak se před chvílí pootevřel pro toto nelidské divadlo. Za dlouhou záclonou, která zdobila jedno z velkých oken síně Bytčanského hradu, neklidně stál palatinův sekretář a mlčky pozoroval počínání kata a jeho pomocníka na nádvoří. Srdce a hrdlo mu sevřela nevysvětlitelná úzkost a tělo sebou trhalo v nepříjemné třesavce. Cítil narůstající vnitřní odpor, ale nejvíc ho trýznily výčitky svědomí, protože si byl dobře vědom toho, že ta zoufalá žena tam dole na nádvoří byla odsouzena nespravedlivě. Nejraději by dal ihned příkaz zapřáhnout, aby mohl;, zmizet z toho prokletého místa, kde teprve před několika týdny musel přihlížet ukrutným popravám pomocníků Alžběty Báthoryové. Pryč odtud, pryč! hučelo mu ve spáncích. Až teď si vzpomněl na drzého hraběte Petera Fábryho, který tak opovážlivě obvinil všechny ze zodpovědnosti za zmařený život nešťastné myjavské vědmy. Neměl pravdu?! Jako jediný z nich zůstal sám sebou a ukázal přísežným pánům, jakjsou zkorumpovaní, bez-citní a zbabělí! Přistihl se, že obdivuje a uznává hrabě-tovu odvahu a neústupnost v aféře s čachtickou paní. Jako by mu nedala spát. Kdoví, co ta bestie v podzem-, ním žaláři dělá. Skutečně trpí a odpykává si ohavné] zločiny? Nebo sám palatin Juraj Thurzo opovážlivě šlape po světských i církevních zákonech, když se tajně spřáhl s tím nenáviděným Žigmundem Báthorym a za drahé výkupné časem propustí tu krvelačnou hyenu na svobodu?!
|
WÄ…tki
|