Jej� ��len� �ev, p�er�van� sm�chem, pronikal palatinovi a� do morku kost�...

Vedle n� st�la Dora a Ilona a ob� se s n� ve sm�chu p�edh�n�ly jako posedl�. Ale jak se na hluk otev�ran�ch dve�� obr�tily a uvid�ly vchod doko��n, sm�ch r�zem ustal. Kdy� zpozorovaly palatina a za n�m Drugetha a Zr�nsk�ho, strnuly s vyt�e�t�n�ma o�ima, neschopny pohybu ani slova.
Palatin�v pohled te� sklouzl z t�� ohromen�ch �en k jejich noh�m.
Na koberci le�ely dv� nah� d�vky.
Zd�en� zakr�valy svou nahotu rukama a p�ikr�valy se koberci.
V utrpen� si ani neuv�domily, �e u� nejsou nah� �
Jejich nahotu p�ikryla jejich vlastn� krev, sl�vaj�c� se v temn� pl᚝.
Kdy� si pan� a jej� slu�ebn� uv�domily, �e ve dve��ch nestoj� hr�zn� p��zraky, ale �e je p�i �inu p�istihli lid� z masa a krve, a to palatin s Drugethem, Zr�nsk�m, hrab�tem Ny�rym a instruktorem Megyerym, rozv�e�t�ly se jako v z�chvatu ��lenstv�, rvaly si vlasy a s k�ikem b�haly po s�ni, jako by je �erti honili.
Hledaly m�sto, kudy by mohly uniknout zk�ze. Takov� m�sto tu bylo. Ze s�n� vedly tajn� dve�e do �zk� chodby ke schod�m, vedouc�m do podzem�. Tajnou strunu t�chto dve�� kone�n� nahmatala na zdi Al�b�ta B�thoryov�. Stiskla ji. Ve zdi se rozev�el tajn� v�chod.
Ale nesta�ila do n�j vklouznout, proto�e palatin, kter� uhodl jej� �mysl, j� sko�il do cesty jako blesk.
Narazila do n�j cel�m t�lem.
Palatin ji prudce od sebe odstr�il, a kdy� po dotyku jej�ho t�la uc�til a uvid�l na sv� ruce krev, zimni�n� se zachv�l a opanoval ho nev�slovn� hnus.
Odstr�en� pan� zakopla o jednu z d�vek a padla na koberec. Hned v�ak vysko�ila a jako smysl� zbaven� se ��tila na palatina.
�Co tu pohled�v�te? Vloupal jste se do m�ho hradu jako zlod�j!� k�i�ela a ze�ov� sledovali jej� chov�n� jako omr��en�. Na tv��i hrab�te Ny�ryho se �klebil pokojn�, pohrdav� �sm�v.
Vrhla se na palatina a jej� ostr� nehty se mu zabo�ily do obli�eje.
�Zv��e!� vyk�ikl palatin, chytil ji za ruce a stiskl je, a� vyjekla bolest�. �Sva�te ty bestie!�
Voj�ci raz dva spoutali pan� i dv� slu�ky.
�Protestuji proti takov�mu n�sil�!� k�i�ela Al�b�ta B�thoryov�. �Jak�m pr�vem si dovolujete se mnou takhle zach�zet?�
�Zacp�te j� �sta!� rozk�zal palatin voj�k�m. Ti splnili rozkaz bez me�k�n�.
�Nikdy nikdo u� neusly�� tv�j hlas, �achtick� pan�,� p�ekypoval palatin hn�vem, ale u v�dom� d�le�itosti chv�le potla�oval sv� pobou�en�, mluvil smrteln� v�n�m a chladn�m hlasem v t� nejd�stojn�j�� p�ze, �nikdy nikdo nespat�� tvou postavu a ty u� nikdy neubl�� lidsk� bytosti � �
Drugeth a Zr�nsk� poslouchali se zatajen�m dechem. Al�b�ta B�thoryov�, kterou voj�ci dr�eli se sv�zan�ma rukama, se v jejich zajet� sv�jela, z o�� j� sr�ela zlost a obli�ej m�nil barvu. Ale palatinova slova, pod kter�mi dun�l potla�ovan� hn�v a z jejich� chladu �i�elo drtiv� pohrd�n�, na ni dopadala jako krupobit�, zchlazuj�c� planouc� v�n�, hr�za ji prostupovala a srdce j� zu�iv� tlouklo vzm�haj�c�m se strachem.
�V�z, �e na tv��i zem�,� pokra�oval palatin, �jej� vzduch nejsi hodna d�chat, pro��v� sv� posledn� chv�le, naposledy tu na tebe sv�t� bo�� slunce, naposledy jsi tu mezi lidmi, do jejich� svazku nezasluhuje� pat�it. Zmiz� ztohoto sv�ta a u� se do n�j nikdy nevr�t�. A� t� nav�dy obest�e v��n� tma, abys vn� ve v��n�m tichu a samot� jasn� vid�la sv�j dosavadn� zvrhl� �ivot, nau�ila se ch�pat hloubku sv� podlosti. A pros Boha, aby ti odpustil tv� do nebe volaj�c� zlo�iny a p�ijal t� na milost.�
V tajn� s�ni se rozhostilo hrobov� ticho, do n�ho� jen ob�as zast�nala zmu�en� d�v�ata �
��achtick� pan�,� po p�sobiv� p�est�vce kon�il palatin povznesen�m hlasem, � odsuzuji t� k do�ivotn�mu �al��i v podzem� tv�ho vlastn�ho hradu � !�
Takov� ortel vy�kl nad pan�, kter� po cel� �ivot d�lala, co se j� zacht�lo, a ni��m svou svobodu neomezovala ani omezovat nedovolovala.
Te�, kdy� se toho nejm�n� nad�la, ztratila ji nav�dy a nemohla ani slovem protestovat, nemohla se ani dotknout �lov�ka, kter� ji urazil jako dosud nikdo, nemohla se na n�j vrhnout, aby mu vy�kr�bala chladn� o�i pod t�m jeho p��sn�m �elem a vyrvala mu jazyk, n�stroj takov�ho stra�liv�ho rozsudku.
�I vy dostanete zaslou�enou odm�nu,� zabodl se o�ima do Dory a Ilony.
�Voj�ci, chopte se t�ch besti�! A o ty ubo�a�ky je t�eba se postarat, je-li vnich je�t� kapka �ivota.�
Dora a Ilona v�e�t�ly, jako by se p�ed nimi otv�ralo peklo, ale voj�ci snimi nejednali pr�v� v rukavi�k�ch.
Dali jim p�st� po hub�ch, a� se jim v o��ch zajisk�ilo. Dora se nedala jen tak lehko. Pohled na tajn� dve�e ji l�kal k �t�ku p�ed soudem, kter� pro n� p�ipravuje palatin. Ale jej� n�maha byla marn�. T�i voj�ci se na ni vrhli, slo�ili ji na zem a zm��kli, �e sotva d�chala. Sv�zali ji tak nemilosrdn�, �e byla jako kus d�eva, nemohla se ani hnout.